Vážně si myslím, že nejvíce by mi prospěl pobyt někde na pustém ostrově. Byli bychom tam dva. Jen já a moje ego. Daleko od lidí, od civilizace. Nahý bych se válel v horkém písku, šplhal po stromech a možná, že bych se naučil i skákat po lijánách. Prostě něco mezi Tarzanem a plážovým playboyem.

Možné výhody života trosečníka:

1) vše za předpokladu, že jde řeč o karibiku

2) možnost opalovat se úplně všude

3) žádný mobilní signál v dosahu

4) stejně tak žádní lidé, žádná auta

5) žádný Justin Biber

6) neexistující možnost jakékoliv konfrontace

7) pravděpodobně bych měl pocit, že konečně stojím na vlastních nohou


Možné nevýhody pramenící ze života na pustém ostrově:

1) žádná hudba (vezmu - li v potaz skutečnost, že sluchátka na uších mám snad pořád)

2) moje vlastní, ničím nerušené, myšlenky provázející mě na každém kroku (hrozná představa)

3) žádné alkoholické nápoje

4) žádné rande (vyjma možnosti dostaveníčka s domorodci - lidožrouty)

5) žádné seriály on - line...

6) žádný Starbucks


Řekněme, že existují i případy, kdy ze soukromého ostrova, může se stát rázem soukromá past. V tom případě, blahořečen buď Onassis.