Smysluplných činností není nikdy dost. Totiž zvlášť v poslední době nějakou takovou postrádám.

"Co mám dělat?" zeptal jsem se Z. Upřímně, neznám nikoho, kdo by byl tak roztomilý a zároveň i tolik pragmatický.

"Máš teď na mysli asi něco užitečnýho, viď?"

"Překvapivě," odvětil jsem.

"No," zamyslela se, "mohl by ses třeba učit francouzsky."

"Voulez vous coucher avec moi ce soir* - s tím si vystačím."

"Tak pak bys mohl třeba pozorovat ptáky nebo jet do Afriky jako lékař bez hranic."

"Klišé."

"A co?"

"Obojí."

"Víš co? Dám Ti číslo jednoho centra. Otevírají tam teď hodiny jógy přímo pro muže."

"Uh - huh," hlesl jsem.

"Chápu."

"Co?"

"No, když mně dá někdo nějaký číslo, tak tam zavolám většinou až...," odmčela se, " za hodně dlouhou dobu. Anebo když nic jinýho, tak si jen tak zavolej z okna. To občas pomáhá."

Takže co jsem se dnes naučil? Radit se můžeš s kýmkoliv, jen ne se svými přáteli.
Ale je to vůbec nějaká novinka?


___________________________________________________

*fr. Chcete se mnou dnes večer spát?