Tvrzení, že kožená bunda nepropouští teplo je lež aneb pro cool image je třeba něco vytrpět. Oběť na oltář módy v podobě zápalu plic však přinést nehodlám, a tak dám příště na máminu radu, že už je čas vytáhnout ze skříně zimní bundu.
Měl jsem dnes odpoledne ve městě jednu schůzku. Takové přátelské posezení. Na smluvené místo jsem dorazil s větším předstihem a v chumelenici, která se snesla z nebe jsem se třásl jako osika. Rozhodl jsem se tedy zkrátit si čekání v útulném teple nedalekého obchodu s deskami.
Chvíli jsem se prohraboval v regálech s cédečky a pak, nevím, co mě to napadlo, dovolil jsem se optat uhrovitého mladíka (nejspíš brigáda), na desku, po které už dlouho toužím.

"Promiňte?"

"Jo?"

"Víte, sháním jednu desku."

"No, tak se mrknem. O co jde?"

"Výběrovka Donovana."

(Ticho.)

"Koho?"

"Donovana."

"Jo! Jasona Donovana?"

"Ne, tenhle si vystačil jen s tím Donovanem."

"Aha."

"Šedesátá léta, víte? Colours, Jennifer Juniper..."

"Nemyslíte Boba Dylana?"

"To má být vtip?"

"Co?"

"Co?"

"Zapomeňte na to," mávl jsem rukou.

Skutečně odborník na svém místě. Znechuceně jsem vplul zpět ven do té sibérie. Je známo, jak nepříznivě ovlivňuje chlad velikost mužského údu. Jako studená voda a tak.
Jak by se asi zachoval můj penis, kdybych si stoupl nahý do mrazu?
Brrr...! Milovníky snow sexu nechápu.