Dnes ráno, upravoval jsem si porost v rozkroku. Kolem svého penisu, přirozeně.

Penis. Pro každého muže je jeho penis to nejcennější, co má. Někteří muži si to připouštějí v celé hloubce, jiní možná ne. Je to zvláštní vztah. Nejspíš odlišný od toho, jaký vztah chová žena ke své číče, ale o tom už napsala Eve Ensler.
Tenhle kus svaloviny s topořivými tělísky je náš nejlepší společník od kolébky až do hrobu.
Penis. To je jeho pravý název. Proč se bát to vyslovit?
Na druhou stranu, existuje ještě mnoho jiných označení pro mužský pohlavní orgán.


Pojmenování, která dávají svým penisům sami jejich majitelé:

- pan Grandiózní

- ten můj všudybyl ('Já Tě šup sem - šup tam tím svým všudybylem...')

- vlastní křestní jméno s přívlastkem junior ('Oh, Džejáre...!' Okamžitě si vzpomenu na Dallas.)

- mé mini (takto říká své chloubě fanoušek filmů s Austinem Powersem)

- moje péro (trochu otřepané, já vím)

- pták ohnivák ('A jako bájný Fénix povstal z popela...')

- klacek

- kláda (i když to ne vždy je taková kláda)

Možná, že by se našlo ještě více názvů, které nějak souvisejí se dřevem, či s dřevorubectvím.


Lichotivé názvy:

- stožár

- sloup

- macek

- kusanec

- kyj (trochu barbarské)

- utahovák

- napichovač (valašský vojvoda Vlad III. 'Tepéš', tzv. napichovač (kol. 1431 - 1476). Skutečná předloha pro Stokerova hraběte Drákulu. Strašidelné...)

- žihadlo


(Některé) Bizarní názvy:

- famfulínek

- šulínek

- pinďourek

- pipíšek

- Karlík

- Frantík

- lady Di

- kouzelník Čuryfuk

- píďa

- nástroj lásky (Otřepané klišé z paperbackových harlekýnek: '... a osvobodila jeho nástroj lásky z džínového vězení...')

- frňousek

- Cipísek

- brouk potemník