Kromě všech těch povrchních věcí, mám ještě jednu vášeň, která úzce souvisí s mým shopaholictvím.
Knihy. Miluji knihy.
Taky mám rád antikvariáty.
Úplně nové knihy, to není ono. Knížka z antikvariátu má v sobě něco mnohem víc. Mimo příběhu, který obsahuje sama kniha, příběhu který byl napsán autorem, má každá kniha, jako věc, svůj vastní příběh. Mám rád už jen to, jak voní ten papír. Je z něj cítit minulost. Říkám si: Komu asi ta a ta kniha patřila přede mnou? Kdo ji četl? Co při tom cítil?
Dnes ve městě jsem narazil na jeden takový antikvariát. Venku před obchodem měli na ulici krabice s vyřazenými knihami. Jedna kniha za pět korun. Úžasné.
To by v tom byl čert, abych si tady něco nevybral, pomyslel jsem si.
A taky že ano. Po chvilce hledání jsem narazil na několik zajímavých titulů. Uvniř v obchodě jsem prodavači vysázel na pult několik mincí. Ani se nenamáhal je přepočítat, takže mu to buď bylo jedno anebo to byl ještě jeden z těch lidí, co se nesnaží vydělat peníze za každou cenu.
Později, když jsem pak doma jednou z právě koupených knížek listoval, narazil jsem na zažloutlý lístek papíru vložený mezi stránkami.
Byla na něm napsána pouze čísla. Stálo tam: 45143 95.
Lámal jsem si hlavu, o co asi jde. Že by nějaké telefonní číslo z dob, kdy ještě nebyla devítimístná, jako dnes?
Možná, že se jedná o telefonní číslo, které bylo nějakým způsobem zapleteno na poli organizovaného zločinu nebo do příběhu dvou milenců.
V podstatě by to vydalo na další knihu.
V té knize z antikvariátu se jedná taky o milostný příběh. Klasický trojúhelník. Samé psychologické žvásty, šukání, nářky a tak.
Pokud vás zajímá, co je to za knihu, tak je to knížka od polské autorky Anky Kowalské a jmenuje se Konec velkých prázdnin.
Jo a ten papírek jsem zatím nevyhodil.


"A když je tvá láska přijata a otvírá se ti
náruč - tehdy pros Boha, ať tvou lásku
uchrání od zkázy, neboť se bojím o srdce
naplněné štěstím až po okraj."

Antoine de Saint-Exupéry
"Citadela"