Sešel jsem se ve městě s M. Potkali jsme kluka, který chodí (nebo alespoň chodil) s Jedno rande. Nevím, jestli ví o mě a Jedno rande a nevím, jestli ví o M. a Jedno rande a je mi to jedno.
Taky jsme kývli na pozdrav jednomu známému.
"Tvářil se na Tebe velmi nepřátelsky," řekla M.
"Jo, já vím. Mám z toho radost." Odvětil jsem.
Věděl jsem, že tím vlastně složil poklonu mému stylu, a to hlavně mým kalhotám, které byli tak drahé, že jsem si kvůli jejich koupi dělal výčitky svědomí. Vždyť tolik lidí na světě hladoví... Ale stálo to za to.
Zašli jsme do jednoho bistra na kuřecí quesadillu. Seděli jsme u okna. Sledoval jsem dění na ulici. Stále proudící davy lidí mířících za svými každodenními povinnostmi. Modré poštovní auto (bylo kolem poledne - nemělo by jezdit dřív?).
Jako často, točil se náš rozhovor kolem knih a fistingu. Při té příležitosti jsem se M. pochlubil, že si dokážu zasunout pěst do úst. Pracoval jsem na tom opravdu tvrdě. Muž, který seděl u vedlejšího stolu s malým děckem po mě hodil nevraživý pohled, takže jsem se rozhodl, raději to nepředvádět.
M. se mě pak ptala, jestli má jít na jednu akci.
"Chceš tam jít kvůli tomu klukovi?" Otázal jsem se.
M. tuto skutečnost popřela a nejspíš to v ní vyvolalo pocit, že na ni žárlím. Nebudu rozbírat, jak to skutečně je, ale nechal jsem ji při tom.
M. pak řešila, co to znamená, když spolu dva kluci nakupují müsli tyčinky.
"Myslíš, že se jedná o gaye nebo jen o nějaký bisexuální experiment?"
"Určitě jde o gaye," vyštěkla. "Dlouhodobý vztah."
Jen kvůli müsli tyčinkám?
Zajímavé.
Kdyby věděla, co jsem tuhle prováděl já. Ale to je příběh, který si nechám na jindy.

Spodní prádlo, které je v současné době na vrcholu mé oblíbenosti:
- černé slipy s tenkým bílým proužkem (like a second skin)
- modro červené slipy s logem Supermana
- tmavě fialové boxerky ve stylu Jimmy Choo
- vínové boxerky s pavoukem, přesně na intimních partiích