Ahojík miláškové!

Tak japak se máme? Dnes je sváteční den, i když celý zamračený. O víkendu nám svítilo sluníčko. Jak jste užívali volna? Sluníčkovali jste se? Máte krásně barevnou pomlázku?

Písmenkuju vám všem veselé Velikonoce!

Ne, nezbláznil jsem se. Jen taková drobná úvaha. Takhle by se na svém "blogísku" literárně vyzvracela čtrnáctiletá studentka gymnázia, která přes svoji zálibu v růžové barvě přehlíží všudypřítomnou nesnesitelnost bytí (o lehkosti zde nemůže být ani zmínka). Ovšem já nejsem puberťačka, o jejíž barvě vlasů není pochyb. Jsem muž. Muž v krizové věkové kategorii mezi 20 - 30 lety, zmítající se v poryvech citů, chtíče a neovladatelné chuti na sladké. Krizové jistě. V podstatě jste ještě pořád blbí, ale už ne tak mladí, abyste svůj věk mohli uvádět jako pádný argument pro svoje konání či dokonce, jako omluvu.
Svátky jsem se rozhodl ignorovat. Původně jsem měl v plánu zůstat doma a tvářit se patřičně trpitelsky ve stylu Ježíše nesoucího kříž na svých bedrech, avšak není zde nikoho, kdo by to ocenil, tudíž toto počínání, shledal jsem po zralé úvaze kontraproduktivním. Místo toho jsem se rozhodl dát si pořádně do těla v posilovně. Od blondýny na recepci jsem dostal čokoládové vajíčko zabalené do strakatého celofánu. Nejspíš šlo však jen o jakýsi reklamní tah. Všechny jsou stejné!
Večeře: Sváteční salát, sváteční sendvič, sváteční vodka s ledem a porce velikonoční zmrzliny místo beránka.


Well,

Happy Easter!


xxx


Mr. Bad Boy