Výčet některých situací, ve kterých jsem se za svůj dosavadní život cítil trapně:

- častokrát, když jsem si nedával pozor na pusu

- mnohokrát, když jsem řekl to, co si doopravdy myslím, ale v dané chvíli to bylo zcela nevhodné

- když jsem musel lhát, ať už to bylo z jakéhokoli důvodu

- když jsem kdysi svojí lásce řekl, že je pro mně to, co nazývám
čistou duší... a byl to výrok, který jsem pochytil, myslím, v nějaké reality show

- párkrát, když jsem poslal textovku na špatné číslo

- když jsem byl v pubertě přistižen rodiči při masturbaci

- když jsem byl v pubertě přistižen rodiči při masturbaci a snažil jsem se to zamaskovat

- když u mně máma našla cigarety
(jeden z dalších faktorů, které pomalu ale jistě ničí její iluzi o mé nevinnosti)

- když mně a My best friend jeden kamarád nachytal, jak spolu chceme jít do sprchy

- když mám rád někoho, kdo nemá rád mně

- když vůči mně někdo hraje mrtvého brouka
(mimikry patří pouze do říše zvířat)

- když pročítám bulvár
(je to ta situaci, kdy je vám trapně za druhé lidi)


To be continued? Téma trapasů stále aktuální, není - liž pravda?