Klasická mezisvátková nuda. Žádná návštěva z příbuzenstva (naštěstí), ale ani žádná schůzka, žádné rande, žádný oběd s H., čajovna s P. ani káva s M.
Někdy je to taky dobře. Zašel jsem si do bazénu a později ještě do města na oběd a trochu se projít.
Pokud někdo tvrdí, že neexistuje nic horšího, než ženy, vrhající se na zlevněne zboží, tak ne, není to pravda. Ještě horší jsou totiž muži, vrhající se na zlevněné zboží. Nechal jsem se zlákat obří cedulí hlásající ještě obrovitější slevy a zabrousil do svého oblíbeného obchodu. Měl jsem pocit, jako bych se octl někde na bitevním poli. Uvnitř stáda chlapů - cizinci, homosexuálové a metrosexuálové, agresivně se přehrabující v hromadách zlevněného šatstva, které se válelo i pozemi.
To už jsi skutečně klesl tak hluboko? otázal se můj vnitřní hlas, ta část mého JÁ, která se zuby nehty snaží, zachovat si ještě špetku důstojnosti.
Ovšem že ne. Ještě naposledy jsem spočinul zrakem na té rádoby cool lůze a pak už jsem se jen blazeovaně otočil na podpadku.
K večeři jsem si pak koupil docela prima palačinky.
Také dobrá investice.