D'Oh! Je zde mnoho otázek týkajících se mého nynějšího zdravotního stavu:

1. Práce. Práce počká.

2. Cvičení. Jóga? Absolutně ne. Posilovna? Trochu utopie. Tedy alespoň, co se posilování rukou týče. V domácím prostředí se ale mohu dostatečně zaměřit na vyrýsování břišních svalů, čehož není nikdy dost. Dalo by se říct, že si teď mohu pořídit břicho o jakém jsem vždy snil.
(Chápejte, snažím se na všem hledat to pozitivní.) Dále jsou na programu svaly hýžďové, stehenní, lýtkové...

3. Nákupy. Momentálně nepoberu najednou tolik nákupních tašek jako dříve. Nezbyde tedy nic jiného, než chodit nakupovat v kratších časových intervalech.

4. Hudba. Edith Piaf mi teď vyhovuje nejvíce. Vědomí, že někdo na tom byl hůře než vy, může být velmi povzbuzující.

5. Vztahy. Mého handicapu by se dalo dobře využít za účelem uhnání vhodného protějšku. Dokud to jde. Na druhou stranu jsem poněkud líný. A vybíravý.

6. Sex. Pravá ruka slouží dobře, děkuji za optání.
Dále není čas od času špatné, nechat se jen tak obsluhovat rukou pomocnou.

7. Domácí práce. Nikdy dříve nebyla lepší příležitost vyžadovat, aby je vykonal někdo jiný.

8. Jizvy. Zůstane mi nějaká? Typuji, že ta na mém levém zápěstí by mohla nějakou dobu vydržet. Mám si napsat Ježíškovi o plastickou operaci? Napadlo mě, že ve společnosti bych se mohl občas blýsknout s tvrzením Pokusil jsem se o sebevraždu... Ale je to stále ještě v kurzu? Není to dnes už trochu OUT?

9. Mateřská péče. Je skvělá. Nic méně, v těchto dnech si říkám: Mohlo by se mi jí dostávat i o trochu méně...

10. Začnu si dělat čárky pokaždé, když uslyším 'Hlavně se brzy uzdrav!'