Náhradníka si musíte hledat předem. Jinak jste podvedení; když ho hledáte předem, hlupákem zůstane druhá strana. A to je sakra rozdíl!
Takhle nějak to řekla Edith Piaf. A já si myslím, že měla pravdu. Jakkoliv se vám to může zdát nemorální. Ale co je lepší? Podvádět nebo být podvedený? Ať si na to odpoví každý sám, podle svého vlastního svědomí.
Taky si myslím, že Žabec - Vrabec byla vážně skvělá. Najspíš proto, že byla naprosto šílená. Kdesi jsem se dočetl, že leckdy museli Edith doslova dostrkat na pódium. Byla v totálním rauši - sjetá morfiem. Zvlášť prý na sklonku svého krátkého života. Přesto, když doklopýtala k mikrofonu, zpívala pak čistě a jasně, jako nikdy před tím. Nejspíš to zapříčinily drogy a bolest v její duši. Častokrát, když dozpívala, zhroutila se, protože byla za hranicemi svých sil, zatímco publikum ještě bouřilo ovacemi.
Občas přemýšlím nad tím, jsem-li spokojený se svým životem. Říkám si: Něco jsem třeba mohl udělat jinak. Spoustu věcí jsem určitě mohl udělat líp.
A víte co? Non, je ne regrette rien!