My holiday

Co se stalo v uplynulých dnech:

- Jsem ve městě, kde jakoby se zastavil čas. Řekněme, že ještě stále je zde rok 1930. Jsem ve městě, kde není ani kapka minerálky Evian.
(Zmátl jsem vás? Skvěle, protože přesně o to mi jde.)

- M. si vysloužila přezdívku 'dráždivá puma'. Neptejte se mě , za jakých to bylo okolností.

- Potkal jsem Jedno rande! (!!!)
Řekla: "Vypadáš dobře. Co oběd nebo večeře? Půjdeme?"
Já: "No, proč ne."
Koneckonců, jíst něco musím.
Přistihl jsem se, že myslím na to, jestli budeme spolu s Jedno rande spát. Kdybych měl všechny šílenosti, co jsem kdy provedl ohodnotit na stupnici od jedné do deseti, řadil bych tohle někam doprostřed.

- V italské restauraci jsem si dal výborné houbové rizoto. M. nevědomky vyslovila ONINO jméno.

- Objevil jsem striptýzový bar a etno obchod.

- Vážně si pohrávám s myšlenkou uspořádat orgie či alespoň menší sešlost v duchu tělesných chtíčů.

- Mám nový parfém od Armaniho. Toť vše k předsevzetí, že tady nebudu utrácet. Ale co. Jsem na dovolené, tak nemoralizujte.

- M. si myslí, že píšu jako Barbara Nesvadbová. To jest, že můj deník je pouhá fikce, zakládající se na pravdě. Nikoliv. Tohle je skutečný život, jakkoliv šílené se to zdá být.
Ale proč by to mělo být šílené? Co je na tom šíleného?


Nápoj dnešního dne: brusinkový džus
Nápoj dnešního večera: brusinkový džus s vodkou