Doprovázel jsem M. do kina na Sex ve městě 2.
Toužila na ten film jít a nenašla většího idiota než jsem já, který by šel s ní.
Co na sebe, abych nějakým způsobem neurazil stylovou tradici Sex & the City?
Nakonec jsem přišel do kina v tunice, lehce ošoupaných džínách a žabkách, což se později ukázalo jako ne příliš dobrý nápad vzhledem k tomu, že mi M. ve frontě na lístky asi desetkrát šlápla na nohu.
Sál nebyl ani z poloviny plný (což o čemsi svědčilo, jak mi mohlo později dojít) a ve vzduchu se vznášel odér laciného parfému.
V úvodu filmu se podíváme na gay svatbu plnou labutí a Lizy Minelli. Liza Minelli je tam sice jenom jedna, ale je jí všude plno.
I přes veškerou snahu maskérů je na všech čtyřech hlavních představitelkách vidět, jak nemilosrdný umí zub času být. Bohužel, nejvíce znát je to na Samantě, která v průběhu celého filmu řeší problémy související s její menopauzou a vypadá asi jako Helena Vondráčková po sezóně. O to více příjemným zpestřením se stává postava Charlottiny irské chůvy, která nenosí podprsenku. (Na druhou stranu, když běhá, a to děvče běhá často, vypadá to, že si každou chvíli musí vyrazit zuby.)
Carrie se pomalu začíná nudit v manželství s Božským, v důsledku čehož následuje (pochopitelně) vztahová krize.
Následuje (ne)podařený výlet našich hrdinek do Abú-Dhábí plný Diora, Manolo Blahnika a bot z arabského tržiště, končící drobným fiaskem, nicméně holky z toho ještě vyjdou docela se ctí.
V závěru filmu, kdy jsem se modlil, ať už je konec, urovná Carrie své neshody s Božským, z podprsenky ignorující chůvy se vyklube lesbička a Samantha si zašuká na kapotě auta s ošlehaným dobrodruhem.
Na to, že film trval asi týden, postrádal jsem v něm více humoru a více sexu, což je vzhledem k tomu, že slovo sex má ve svém názvu, na pováženou.
Jinak mi ještě v lecčems připadal trochu přitažený za vlasy.
Když jsme s M. vyšli ven z kina, byli jsme zblblí natolik, že jsme se podivili nad tím, že se nenacházíme ve Spojených Arabských Emirátech či alespoň na 5th Avenue.
"Chce se mi hrozně křičet," řekla zničeně M.
"Potřebuju se něčeho napít," hlesl jsem.
Tak moc nás sledování filmu psychicky vyčerpalo.
Nejsem žádný kritik, ale jako Carrie Bradshaw, zapnul jsem ve svém bytě svůj notebook a ťukám do něj svá moudra.
Co říci závěrem? Příště zůstanu věrný dvaceti minutovým epizodám seriálu.