Šli jsme s M. na oběd do jedné rádoby řecké restaurace. Objednali jsme si gyros a M., střed všech klepů, mi začala vyprávět, co je nového. Znamená to, že jsme řešili, kdo z našich známých vypadá dobře, kdo naopak vypadá špatně, kdo s kým chodí, kdo s kým leží atd.
Jak jsme tak mluvili, přišla řeč na jednu holku, se kterou jsem kdysi dávno něco měl. M. o tom neměla ani potuchy, a tak začala vyzvídat, a to i navzdory tomu, že je to už tak dlouhá doba.
Ta holka, o které šla řeč je vlastně naprosto příšerná, i když nedokážu říct přesně proč, ale měli byste vědět, že já jsem byl tehdy úplně jiný člověk a ta dívka byla o několik let starší, což mi velice imponovalo. Anebo to bylo možná proto, že je vážně hustý, když jste kluk na konci puberty a sbalíte (o pět let) starší holku.
M. jsem nechal při tom, že jsem s tou holkou šukal, abych jí (jako M.) nasadil brouka do hlavy. Ve skutečnosti jsem ale s tou holkou nešukal, což uvádím záměrně, protože si myslím, že v dnešní době fakt, že jste s někým taky nešukali, působí velice šokézně. (Nejedná se o překlep.)
Ne, že bych s tou holkou šukat nechtěl, ale ve skutečnosti jsme se jen občas scházeli, chodili jsme do divadla nebo do vinárny, kde jsme pak spolu seděli při svíčce u malého stolku pro dva, kouřili jsme jednu od druhé (vždycky jsme si připálili cigaretou o cigaretu) a Christina Aguilera k tomu zpívala Beautiful. Ta holka mi řekla, že je to její oblíbená písnička a já jsem řekl, že moje taky, i když to ve skutečnosti nebyla pravda.
Chvíli jsme se takhle vídali, ale pak to skončilo, protože mi řekla, že mě sice má fakt ráda, ale na druhou stranu by si musela připadat, jako pedofil. Přesně takhle to řekla, a já jsem byl tehdy v tom věku, kdy mi to bylo jedno.
Při obědě si pak M. ještě stěžovala na svoji mámu. Tentokrát z důvodu, že ji příliš prudí.
"Dneska ráno mě seřvala sotva jsem vstala," pronesla ublíženě. "Ani kafe mi nedopřála."
"Co se stalo?" Otázal jsem se.
"Vysokej účet za telefon."
"Aha," musel jsem se pousmát.
"Řekla bych, že takovýhle věci je lepší řešit s tátou."
"Asi jo," souhlasil jsem. "U nás je to stejný."
"Jasně," shrnula to M. "Matky jsou větší kamarádky, ale když je nějakej průser, otcové nedělají takový dusno."
Moje řeč.
Na druhou stranu se už ale těším, až tu zase bude máma, a bude moct kritizovat, co dělám, co říkám, s kým se stýkám nebo nestýkám a jak se oblékám.
Po obědě jsme se šli, jako obvykle, projít. Byli jsme v části města, kde jsem chodil na základní školu.
Vybavilo se mi spoustu vzpomínek, o kterých jsem M. pověděl. Taky jsem jí řekl, že si připadám, jako bych cestoval v čase, anebo, jako v pořadu 13. komnata. Chvíli jsme se snažili ten pořad parodovat, ale šlo nám to dost mizerně, protože M. ho moc dobře nezná.
Stavili jsme se pak ještě na espreso a dort. Oba jsme si dali zákusek s čokoládou a probrali jsme mužskou depilaci. Dohadovali jsme se, jaký je rozdíl mezi pánskou a dámskou žiletkou a já jsem M. popsal holící strojek pro pány, který jsem si nedávno pořídil.
M. mi řekla, že podle ní má většina chlapů hnusná, tlustá a příšerně chlupatá břicha. Zároveň vzdala hold břichu mému, což mě velice potěšilo, protože jsem pracoval opravdu tvrdě, abych z něj vytvořil něco koukatelného.
"Musím si už ale upravit křoví," řekl jsem. "Jsem chlupatej jak gorila." Je to jedna z těch vět, kterou chlap říct může, žena by něco takového říkat neměla.
M. měla ještě nějaké pochůzky, a tak jsem ji kus cesty doprovodil. Zkoušeli jsme na ulici tancovat kongo, čímž jsme vyděsili jednu skupinu turistů.
Nejspíš to měla na svědomí ta gargantuovská dávka cukru, kterou jsme v sobě měli.