Se zájmem si někoho prohlížím. Jedná se o dceru ženy, která leží v nemocnici s mámou. Věřte, že tohle není můj styl. Špitál jsem rozhodně nikdy nepovažoval za vhodné místo k seznamování a navazování nových vztahů. Každý má tady svoje problémy, většinou nemalé starosti a plné právo na respektování svého vlastního soukromí. Na druhou stranu tady ale mají všichni něco společného.
Ta holka s perfektní postavou má hnědé vlasy, které nosí staženy do uzlu, karamelově zbarvená ramena a lehce zastřený hlas, což mi přijde sexy.
Dnes si všimla, že se po ní koukám. Seděli jsme s tátou u máminy postele, otec něco vykládal, ale já vůbec neměl ponětí o čem mluví, a jen jsem občas přikývnul na znamení souhlasu. Moje oči hleděly tam, kde skleněná tabule s napůl staženými roletami odděluje lůžko mojí mámy a té druhé paní. Když se naše pohledy poprvé setkaly, okamžitě jsem se začal dívat jinam, protože jsem nechtěl, aby si myslela, že to snad dělám ze zvědavosti.
Věnoval jsem se mámě, ale když jsem zvedl oči, zjistil jsem, že se ta holka na mě dívá. Pokusil jsem se na tváři vykouzlit lehký úsměv, a kdybych se ještě dokázal červenat, tak bych zrudnul. Pak jsem předstíral, že zaníceně debatuji s tátou.
Podobná situace se potom opakovala ještě několikrát. Pomyslel jsem si, že za ní asi těžko půjdu a řeknu: "Ahoj, až skončí návštěvní hodiny, nepůjdeme někam na kafe?"
Napadlo mě, že bych mohl načmárat něco na lístek papíru a nějak nepozorovaně jí ho vsunout do kapsy, když půjde okolo. To by ale nebylo asi úplně snadno proveditelné.
Když jsem šel z nemocnice domů, ohlédl jsem se náhodou za sebe a byla tam ta holka, asi necelých sto metrů za mnou. Schválně jsem zvolnil krok, říkal jsem si, že třeba půjde stejným směrem.
Když jsem se ale ohlédl znovu, už tam nebyla.
Mrcha.
Vypařila se.
Nebo šla jinudy, což je pravděpodobnější.
Mámě je zase o něco líp. V nemocnici už ji to nebaví, usmyslela si, že už je zdravá a chce jít domů. Pořád se pokouší vstávat, ale má v sobě ještě spoustu hadiček, a tak sestry mají co dělat, aby ji uhlídaly. Snažil jsem se jí domluvit, aby byla více trpělivá.
Když jsem přišel domů, poslouchal jsem "Don't Stop Believin'" od Journey.