Nemám teď nic lepšího na práci, tak ještě píšu. Ale ne, kecám. Mám blog, takže si to musím užít! Asi jste pochopili, že se jedná o můj první blog. Dalo by se říci, že jsem byl něco jako blogový panic (či blog-panic?).
Dnes dopoledne jsem měl docela humorný zážitek v lékárně. Ve frontě přede mnou stál muž středních let a měl velký problém. Nevěděl jaký si má koupit lubrikant. Za pultem stála mladá (docela pěkná) magistra, bylo vidět, že ji ta situace není úplně příjemná. Hihňala se, červenala a kroutila za kasou. Určitě ji nepomáhaly ani otázky tohoto rozverného zákazníka. Ptal se, jakou značku lubrikantu by mu slečna magistra mohla doporučit, který z nabízených už sama vyzkoušela, jestli má ráda s aroma nebo bez a jestli si také myslí, že je "TO" s tím lepší. Když si ten muž konečně vybral, zaplatil a odešel (mezitím ještě utrousil několik dalších sexuálně zabarvebých poznámek), byla na dívce vidět nepředstíraná radost z toho, že se ho už konečně zbavila.
Přistoupil jsem tedy blíže k pultu. Povzbudivě jsem se na pohlednou magistru usmál a podal jsem jí recepty od lékaře.
"Dobrý den," řekl jsem, "můžu Vás POPRASIT?"